Jdi na obsah Jdi na menu
 


The Blue Diary

Modrý deníček aneb Pod hladinou

Leden 2020

Na Paliárce straší aneb Dámské toaletní strašidlo.

Na jedné zvlášť vydařené páteční párty měla Blue Betty nějaký spleen a Karel zvaný Plyšák nevěděl nic lepšího, než ji potěšit tabletou extáze. Betty na to nebyla zvyklá, navíc alkohol ... Po půlnoci jsem zjistila, že ji postrádáme. Šla jsem se podívat na záchod. Zamčeno. Žádná odpověď. Tak jsem šla pro pomoc do sálu. Seděl tam Pepper (přezdívku dostal díky tomu, že takhle zní Arthurova výslovnost prostého českého jména Pepa), Aleš a jejich kamarád Boxer. Všechno silní chlapi. S nadšením se pustili do osvobozování a já jsem se navzdory vážnosti situace musela smát, když jsem viděla, jak se rozbíhají metr širokou chodbičkou proti záchodovým dveřím. Mám dojem, že v té mele ti dva vyrazili dveře tím třetím.

Arthur o tom složil písničku:

Druhý den dopoledne se Blue Betty restaurovala a Arthur šel opravit pošramocený zámek. Zpoza záchodové mísy ho zvědavě pozorovalo Dámské toaletní strašidlo probuzené z letitého spánku. Lokál byl totiž před příchodem paliárkového lidu dlouho neobydlený.

Opravený zámek dlouho nevydržel. Killi šel o týden později na dámský záchod a dveře za ním definitivně zapadly. Stává se i v lepší společnosti, že dámský záchod je pořád obsazený a tak dámy v případě nouze navštíví pánský záchod. Já jsem to už taky udělala. Na Paliárce je ale víc kluků než děvčat, tak se to stává obráceně.

Takové znesvěcení soukromé místnosti strašidlo rozčílilo a Killiho zamklo. Aleš pak znovu vyrazil dveře, udělal v nich klikatou puklinu a zámku to také neprospělo. Od té doby nejdou dveře jednou zavřít, jindy zas otevřít. Záleží na tom, jakou má strašidlo zrovna náladu.

2020-leden-003.jpg

***

Malou party měl na Parukářce Blue Betty Blues Band a hosté. Hrálo se od čtyř do půlnoci a naštěstí část odehrál Faix s Gabi a sólově Karmelita. Faix si půjčil populární Arthurovu kytaru s kovovým rezonátorem, za jehož nerezovým leskem se otočí každá dívka. Je docela těžká a má tvrdé struny. Faix si pak stěžoval, že ho bolí ruka, protože je zvyklý na klávesy. Má kancelářská intuice mi napovídá, že to bude asi takový rozdíl, jako mezi psacím strojem a klávesnicí.

"To není dámská kytara," komentoval to Arthur s uspokojením.

V dlani jeho pravé ruky jsou skutečně vidět hrbolky svalových úponů, jako z posilovny.

S postupujícím večerem začalo být rušno a hospodský Vladimír se dostal do ráže. Panáky se snášely na stoly jako mana nebeská a když jsme skončili, dal se do objímání kapely. Arthurův kadeřavý knír, který je i normálně obtížné zpacifikovat, se po dvojitém Chruščovovi naježil tak, že Arthur chvíli vypadal jako podrážděný korýš.

183853385_201170665158726_1366803408309063182_n.jpg

 

***

V sobotu byla na Parukářce malá party, tj. koncert, který se neuvádí v programu. Hráli Blues To Morous a tančilo se. U stolu Žižkováků seděl celkem způsobně na lavici velký pes a chlemtal, celkem způsobně pivo z půllitru. Za chvíli měl dost a půllitr převrhl. Zahnali ho na zem. Tam se chvíli motal mezi nejistýma nohama štamgastů a pak se svalil v koutě. V přestávkách mezi písničkami bylo slyšet, jak chrápe.

Přišlo mi to legrační, tak jsem to napsala na Facebook. Jaj, to jsem si naběhla. Všechny ochranitelky psů a chcíplých koček se rozčílily na nezodpovědného majitele, taky další kecy, prostě mi tu pointu se psem, který se chová jako člověk, rozcupovaly jako pyraně poraněný hovězí kus.

Šumákova družka Lýdie tu smršť začala, ale když tam někdo napsal, že pivo je fajn a proč ho taky nedopřát pejskům, usoudila že by mohla poškodit své PR. Nakonec napsala smířlivě, že jeden její pejsek, fenečka pudlíka měla taky ráda pivo, když se k němu dostala. Ale pila jen Heineken.

Lýdie měla taky králíčka. Čural jí do postele. Pustili ho do lesa.

299041445_799201044589186_6073215384845083607_n.jpg

***

Arthur se po vánocích vrátil na kontinent v košili s vyžehleným límečkem, v novém svetru, slušně vypadající bundě a konzervativně vyhlížející čepici. Stačilo málo a získal dokonalý britský nátěr. Moc se mi to líbilo, ale druhý den měl na hlavě zase homolovitou zříceninu s obrázkem krocana a odrbanou khaki bundu. Než jsme šli na procházku na Petřín, zašila jsem mu alespoň utržené kapsy.

"Teď budu nejelegantnější muž na Petříně," prohlásil.

Vzdychla jsem si.

dominanty.jpg