Barbora A. Hřebíčková

Celý článek s obrázky a tabulkami najdete zde

Podklady malby

Sádrový podklad pro malbu^[i]

Klih pro podklad na dřevěném panelu:

100 g králičího klihu na 1l vody.

Na plátně:

70 g králičího klihu na 1l vody.

Dřevěný panel se nejprve napustí klihem zředěným 1:10. Klih se zahřívá na vodní lázni a nesmí se uvařit. Impregnaci se doporučuje provést z obou stran, aby se deska nekroutila, a nechat proschnout 2-3 dny.

Gesso se pak připravuje následovně:

226 g (8 uncí) klihové vody se zahřeje

Připraví se směs

1 hm. d. zinkové běloby se

2 hm. d.  sádry.

340 g (12 uncí) směsi

se velmi pomalu přidává do klihu za neustálého míchání, aby se netvořily žmolky. Míchat lze kovovou špachtlí nebo i štětcem tak, aby se masa promísila, ale aby nevznikly bubliny. Gesso se pak přecedí přes plátno nebo gázu.

Očištěnou špachtlí je pak třeba směs míchat, dokud nevychladne a nezačne houstnout. Před použitím je gesso třeba opět nahřát v lázni horké vody, ale musí se odstavit hned v tom okamžiku, kdy zřídne. Přehřeje-li se, budou se při natírání dělat bubliny.

Panel se natírá křížem a na štětec je třeba nabrat jen přiměřené množství gessa, aby se dobře roztíralo a štětec nevytvořil reliéf. Gesso je možno nanášet také látkovým tampónem. Před nanášením další vrstvy musí spodní vrstva proschnout, ne však úplně uschnout. Po nanesení 6-8 vrstev je třeba nechat panel několik dní vyschnout, nesmí však být vystaven slunci nebo sálajícímu topení, jinak gesso popraská.

Povrch se vyrovná kovovou škrabkou o délce 5-10 cm, jejíž rohy a ostří jsou zabroušeny brouskem. Povrch se škrábe křížem, dokud není docela vyrovnaný. Než se přistoupí k malbě, je třeba povrch natřít izolací, aby méně sál. Používá se k tomu řídký kopálový lak nebo bělený šelak, který se natře širokým štětcem.

Při aplikaci gessa se mohou vyskytnout tyto potíže: Drobné bublinky - gesso byl natíráno příliš horké, drobné praskliny - příliš silný klih, gesso vločkovatí - příliš slabý klih.

Křídový podklad pro malbu^[ii]

Povrch dřevěné desky očistíme skelným papírem a zbrázdíme jej ostrým kovovým hrotem kříženými rýhami. Poté desku po obou stranách přetřeme želatinovou vodou a necháme ji uschnout.

Nalepujeme plátno. Nejvhodnější je tenké, řídké zrnité plátno, několikrát již seprané. Husté­ho, silného druhu plátna nelze použít, neboť jeho póry se klihem uzavírají a vzduch, který po přiložení plátna k desce nemá kudy uniknout, pak zabraňuje, aby plátno těsně přilnulo. Plátno nejdříve namočíme v teplé klihové vodě:

150 g želatiny na 1 litru vody

a ještě za tepla je přiložíme k desce a dlaní přitlačíme

Druhý den nanášíme podkladové nátěry:

2 obj. d. boloňské nebo šampaňské,

1 obj. d.  želatinové vody 50 g na 1 l ředěné 1:20

Též:

3 obj. d. zinkové běloby

1 obj. d. šampaňské křídy

2 obj. d. želatinové vody 50 g na 1 l ředěné 1:20

Promíšením těchto součástí vzniká bílá barva, kterou po vychladnutí na­nášíme širokým, štětinovým štětcem. Po částečném zaschnutí (nikoliv po uschnuti úplném) nanášíme další nátěr ve směru kolmém k prvnímu, až vznikne 2 mm silná vrstva. Boloňská křída dává s klihovou vodou těstovitou nesourodou masu, kterou je nutno nejprve protlačit hustým sítem, aby nabyla vhodné konzistence a mohla se natírat štětcem. Podklad z boloňské křídy je velmi pružný a tak poddajný, že při technice polimentového zlacení lze na něm leštiti zlaté folie achátem. Podklady z obyčejné plavené nebo mleté křídy jsou mnohem těžší, hutnější, méně poddajné a také se nesnadněji brousí.

Po úplném proschnutí podkladu po několika dnech brousíme. Škrabka: proužek ocelového, asi 3 mm silného plechu velikosti 5 x 15 cm, jehož hrany jsou zbroušeny kolmo k ploše. Křídu seškrabujeme tak dlouho, až dosáhneme dokonale rovné plochy. Struktura takto zpracovaného povrchu je mírně zrnitá, takže dobře přijímá barvu. Jestliže se seškrabování nedaří, tj. nepovoluje-li křída pod škrabkou a podklad se na některých místech jen leští, znamená to, že je překlížen. V tom případě je třeba položit podklad znovu. Podklady, obsahující plavenou křídu, nejsou poddajné ani když poměr klihu a křídy je správný, a škrabkou je nezarovnáme. Brousíme je buď za sucha skelným papírem, nebo za mokra korkem: pod­klad zvlhčíme korkovým kotoučem průměru 4-8 cm, korek namáčíme v misce s vodou a krouživým pohybem, za mírného tlaku, podklad vyhlazujeme. Tento způsob broušení vyžaduje lehkou ruku a hlavně zkušenost. Po uschnutí podkladu se broušení už nemá opakovat, protože by hrozilo nebezpečí, že podklad novým vlhčením rozpraská.Je nutno vyvarovat se urychleného schnutí podkladových nátěrů u kamen nebo na slunci, sic popraská.

Naklížení plátna pro podklad malby^[iii]

V 1 l vody se nechá nabobtnat a zahřátím rozplynout

50 g želatiny. Do roztoku se přidá

15 g glycerinu pro změkčení.

Natírá se širokým štětcem vychladlá, těsně před rosolovatěním. Po nanesení se malířským nožem vtlačuje do pórů. Po uschnutí klihového nátěru přibrousíme plátno skelným papírem, ale jen lehce, abychom neporušili vazné body tkaniny a nesnížili tak její pevnost.

Emulsní podklad

1 obj. díl křídy,

3 obj. díly zinkové běloby,

2 obj. díly želatinové vody  (50 g želatiny na 1 l, zředěno 1:20)

pár kapek glycerinu

0.5-1 obj. díl polymerovaného lněného oleje, ve kterém je roztaveno

0.25 hm. d. damarové pryskyřice.

Možné přísady: benátský balzám, vaječný žloutek.

Olejový podklad

3 kg olověné běloby,

200 g polymerovaného lněného oleje, ve kterém se roztaví

6 g damary

10 g silice terpentýnové.

Dále ředíme podle potřeby buď terpentýnem nebo xylenem, který se rychle a beze zbytku odpařuje. První nátěr nanášíme dlouhým malířským nožem neb stěrkou za dosti silného tlaku, aby barva pronikla do všech pórů plátna. Přitom je důležité, aby plátno bylo dobře izolováno klihem, neboť jinak by do něho vsakoval olej. Tento první nátěr musí schnout 2 týdny. Druhý nátěr provádíme touže směsí štětcem tak, aby již plátno nebylo patrné. Do směsi je volen polymerovaný olej, který sice schne déle, než obyčejný olej, je však daleko trvanlivější, nekřehne a nežloutne. Těsně před započetím malby podklad přebrousíme.

Kombinovaný podkladový nátěr

1. vrstva:

1 obj. díl křídy,

1 obj. díl zinkové běloby,

1 obj. díl želatinové vody

(50 g želatiny na 1 l, zředěno 1:20)

do níž přidáme glycerin

Tuto barvu nanášíme až po zchladnutí, když začíná houstnout, dlouhým nožem nebo stěrkou tak, aby vnikla do všech pórů plátna a zaplnila je. Malíř­ský nůž se zde osvědčuje lépe nežli štětec. Pevně naň přitlačíme a zároveň jím s vrcholků vazných bodů plátna stíráme přebytečnou barvu. Nátěr musí být co nejtenčí. Plátno velmi rychle pohlcuje vodu a musíme proto postupo­vat hbitě a obratně, aby se na některých místech křída nenahromadila silněji než jinde. Při natírání podkládáme plátno destičkou plechu, aby se nevytlačily vnitřní okraje rámu a okraje příčky. Jakmile nátěr uschne, přebrousíme ho lehce skelným papírem a začneme nanášet další vrstvu, tentokráte olejové barvy:

2. vrstva:

100 g kremžské běloby v prášku,

10 g polymerovaného lněného oleje, ve kterém za horka rozpustíme

3 g damary a zředíme

10 g terpentýnu.

Podle potřeby ředíme tuto směs dále xylenem nebo terpentýnem. Tuto barvu nanášíme širokým štětcem rychlými a stejnoměrnými tahy v 1-3 vrstvách, aby tmavší struktura plátna byla úplně zakryta.Tento podklad dokonale pro­schne za dva měsíce. Je částečně savý, takže olejová barva na něm zasychá s matným povrchem. Chceme-li savost podkladu úplně odstranit už při jeho přípravě, musíme v barvě zvýšit obsah oleje i pryskyřice asi o čtvrtinu.

Izolace želatinová

Izolace podkladu slouží ke snížení savosti podkladu. Nanáší se v celé ploše, nebo jen místy a je bezbarvá.

4 g želatiny na 1 litr vody

0.4-1.2 g kamence

Želatinový nátěr zmenší sice podstatně savost podkladu, neodstraní ji však úplně, takže podklad absorbuje malé množ­ství pojidla barev.  Pro olejomalbu je třeba podklad isolovat dokonaleji. Želatinovou vrstvu nemůžeme zesílit ještě dalším nátěrem, neboť by tím mohla malba za čas od­prýskat.

Izolace olejo-pryskyřičná

Pryskyřice a oleje se mohou nanášet v silnější vrstvě bez obav, že odprýskají.

10 hm. dílů damarové pryskyřice,

3 hm. díly polymerovaného lněného oleje

25 hm. dílů silice terpentýnové.

Povrch podkladu přetřeme tímto lakem a jakmile se vsákne, setřeme pře­bytečný lak hadříkem.. Po uschnuti se podklad nesmí lesknout, naopak musí být matný. Nutno zachovat nepatrnou savost podkladu, nutnou k tomu, aby malba dostatečně přilnula.

Izolace šelaková

Křídový podklad můžeme izolovat též lihovým lakem z bílého šelaku.

10 g šelaku

30 g lihu

1.2 g ricinového oleje

Tento nátěr uschne téměř okamžitě, má však určitý nedostatek spočívající v tom, že může poněkud porušit soudržnost malby s podkladem. I když není toto nebezpečí u olejomalby příliš veliké, přece se musíme vyvarovat zejména koncentrovaných roztoků šelaku v lihu v poměru

Izolace kaseinová

Kasein je látka mnohem křehčí než želatina a může proto sloužit jako isolace podkladových nátěrů pouze na deskách.

1 l vody,

40 g kaseinu,

2 g glycerinu

Imprimitura

Funkcí imprimitury je zabarvit podklad na některých místech nebo v celé ploše malby a tato vrstva hraje roli v celkovém barevném působení průhledné a poloprůhledné malby. Klihová imprimitura se pojí klihovou vodou:

40 g želatiny na 1 litr vody s přídavkem

0.4-1.2 g kamence (síran hlinito-draselný, hlinito-anonný, hlinitý).

Kamenec způsobuje, že je imprimitura po zaschnutí nerozpustná.

Olejopryskyřičná imprimitura se po nanesení stírá, případně zatlačuje dlaní do podkladu. Jako pojivo se používá

10 dílů damarové pryskyřice

3 díly polymerovaného lněného oleje

25 dílů silice terpentýnové.

Rozpouštědlové směsi k čištění olejomalby^[iv]

Uvedené směsi jsou výchozími tipy při zkoušení vhodné kompozice podle restaurátorské metodiky. Třeba vyzoušet na vzorku (provést sondu).  Některé lze nahradit šetrnějším čištěním za pomoci enzymů.

Povrchové čištění: iooktan, diisoproůylether, lakový benzin, xylen a dichlrethan 1:1.

Snímání prysykřičných laků: isooktan a isopropanol 1:1, toluen a isopropanol 1:1, isooktan a ether a ethanol 8:1:2, ethylacetát a methylethylketon 1:1, isopropanol a methylisobutylketon 1:1.

Snímání olejových přemaleb: dichlorethan a methanol 1:1, toluen a dimethylformamid 3:1, trichlorethan a dimethylformamid 1:1, trichlorethan a diacetonalkohol 3:1, ethylacetát a dimethylformamid 1:1, isopropanol a čpavek a voda 10:1:1 až 2:1:1

Snímání proteinových přemaleb: dichlormethan a ethylacetát a kyselina mravenčí 10:10:1

Snímání sacharidových přemaleb: toluen a isopropanol a voda 10:10:1, methylethylketon a voda 1:3, ehylacetát a tetrahydrofuran a voda 1:5:10, kyselina octová a voda 1:20.